Činnost ochrany obyvatelstva Ústeckého kraje vychází z potřeby zajištění přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva Ústeckého kraje orgány kraje, obcí s rozšířenou působností, obcí, právnickými, podnikajícími fyzickými a fyzickými osobami ke splnění úkolů vymezených v zákonech č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Reaguje na Bezpečnostní strategii České republiky, kterou schválila vláda svým usnesením č. 80/2001 a na plnění úkolů civilní ochrany stanovených Čl. č. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12.8.1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8.7.1977. Jde zejména o varování, evakuaci, ukrytí, nouzové přežití a další opatření k zabezpečení života, zdraví a majetku obyvatelstva. Ochrana obyvatelstva je organizována na základě Usnesení vlády č.417/2002 z 22.4.2002, které přijalo Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

Ve smyslu Čl. č. 61 Protokolu I k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, jsou základní pojmy vymezeny takto:

• Civilní obrana je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejímž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro přežití. Těmito úkoly jsou:
  • hlásné služby,
  • evakuace,
  • organizování a poskytování úkrytů,
  • zatemňování,
  • záchranné práce,
  • zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc,
  • boj s požáry,
  • zjišťování a označování nebezpečných oblastí,
  • dekontaminace a podobná ochranná opatření,
  • poskytování nouzového ubytování a zásobování,
  • okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech,
  • okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení,
  • bezodkladné pohřební služby,
  • pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití,
  • doplňující činnost nezbytná ke splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost.
• Organizace civilní obrany jsou instituce a jednotky, které jsou organizovány nebo zmocněny příslušnými orgány strany konfliktu k plnění úkolů v odstavci 1 a které jsou určeny a využívány výhradně k plnění těchto úkolů.
• Personál organizací civilní obrany jsou osoby určené stranou v konfliktu k plnění úkolů uvedených v odstavci 1, včetně personálu určeného příslušnými orgány této strany výhradně k řízení těchto organizací.
• Materiál organizací civilní obrany je zařízení, zásoby a přepravní prostředky, používané těmito organizacemi k plnění úkolů uvedených v odstavci 1.

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Záchranné práce jsou činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které vedou k přerušení jejich příčin.

Likvidační práce jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.

Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup základních a ostatních složek IZS při přípravě na mimořádné událostí a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity (zařízení civilní ochrany) je součástí právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva. Tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky.

Věcná pomoc je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce. Věcnou pomocí je i pomoc dobrovolně poskytnutá bez výzvy se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu nebo starosty obce.

Osobní pomoc je činnost nebo služba při provádění záchranných prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce. Osobní pomocí je i pomoc dobrovolně poskytnutá bez výzvy se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, starosty obce nebo hejtmana kraje.

Ostatní pomoc je využití hospodářských opatření, vojenských útvarů a vojenských zařízení ozbrojených sil ČR pro potřebu složek IZS při provádění záchranných a likvidačních prací. Poskytuje se na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra.

Plánovaná pomoc na vyžádání je dohodnutý způsob poskytnutí pomoci při provádění záchranných a likvidačních prací.

Humanitární pomoc jsou opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí s využitím lidských a materiálních zdrojů.

Havárie je mimořádná událost vzniklá v souvislosti s provozem technických zařízení a budov při nakládání s nebezpečnými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady.

Místo zásahu je místo nasazení složek IZS při záchranných a likvidačních pracích a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události.

Přirozená povodeň je povodeň způsobená přírodními jevy. Je to situace, při které hrozí zaplavení území zejména při:

• dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendencí,
• déletrvajících vydatných dešťových srážkách, případně prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečné ledové zácpy apod.

Přirozené povodně ovlivňují hlavně dešťové srážky, výjimečně prudké tání velkého množství sněhu v jarních měsících a nebo kombinace jarních dešťů s prudkým táním sněhu a ledů na vodních tocích.

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy, to jsou situace, jenž mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu (havárie vzdouvajících vodních děl s mimořádnou hrozbou) zejména při:

• narušení tělesa vzdouvajícího vodohospodářského díla,
• poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl,
• nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla apod.